(Díl dvanáctý: 27. Ledna 2014)
Jak již název dnešního pondělku napovídá, cvičení probíhalo jinde a jinak než obvykle. Na kubu jezdím už mnoho let, pocestoval jsem ten ostrov křížem krážem, navštívil místa, kam turisté nejezdí, mám tam hromadu známých a kamarádů. Dokonce jsem se kvůli Kubě a úžasným lidem kteří tam žijí, na stará kolena naučil španělsky. Toto byla moje šestnáctá návštěva. Po několika dnech harcování po vesničkách a městysech jsem na poslední týden zakotvil v Cienfuegos – překrásném rozpadajícím se koloniálním městečku na druhé straně ostrova, u teplého Karibiku. Tam se mi v hlavě zrodil nový projekt a rozhodl jsem se ho vyzkoušet na vlastní kůži. Namísto spaní u místních kamarádů jsem se ubytoval v hotelu se skvělou stravou (chutně a kvalitně se najíst bývá na Kubě občas veliký problém) a nádhernými plážemi, na kterých se dá nejen povalovat, ale i cvičit.
Rozhodl jsem se vyzkoušet, co s mým tělem udělá naprosto pravidelný tréninkový režim a strava.
Takže ráno budíček v 8 hodin (což bylo vzhledem k propařeným nocím mnohdy poněkud obtížné) a rychle na pláž, dokud na ní byl člověk ještě sám. Vyplavat se až do únavy, pak sprcha na pláži, převléknout a rychle na snídani. K snídani hromady proteinů (6 vajíček, sýry, luštěniny) plus přehršel ovoce, pokud možno žádné pečivo.
Po snídani si jít na chvíli schrupnout a na desátou opět na pláži, zacvičit si s vlastním tělem. Jel jsem sestavy složené z těch nejzákladnějších cviků: kliky, sed-lehy, tricepsové kliky, angličáky, obrácené angličáky, dřepy, shyby… Příště si s sebou musím vzít alespoň švihadlo a TRX.
Poté opět plavání a pak zasloužené povalování na sluníčku. Na dvanáctou oběd v plážovém grilu: dvě tři ryby, salát. Po obědě opět schrupnout na pokoj, odpoledne povalování na pláži a v pět druhá dávka cvičení, opět sestava se základních cviků. Zaplavat si a vychutnávat s rumem na lehátku podvečerní sluníčko pomalu se nořící do klidného moře.
Na sedmou večeře: buď vařené hovězí nebo opět ryby či plody moře, vajíčka, zelenina, ovoce. Převléknout a ulovit nějakou místní rozpadající se káru, která mě odvezla do městečka. Večerně noční program byl velmi monotematický: u lahve rumu tlachat se známými i neznámými Kubánci u stánku na malekonu (nábřeží), případně se přesunout na nějakou místní salsa či reggaeton „diskotéku“.
Málokdy to dopadlo s konzumací pod lahev rumu (ono je to těžký v zemi, kde panáky neprodávaj a dát si rum znamená dát si flašku. No ale nekupteto, za dolar… :-) )
V Čechách bych si samozřejmě takovéto megadávky energie v podobě rumu a coly zakázal, ale vzhledem ke kubánskému tropickému klimatu a k absenci svačin mezi jídly to celkově odpovídalo tak akorát tomu energetickému výdeji, který jsem denně měl. Fungovalo to zkrátka bezvadně.
Mimochodem, dalo by se tam přežít i jen na ovoci – ovoce na Kubě, kupované přímo od místních pěstitelů, utržené zralé ze stromu, chutná prostě zcela jinak. Po týdnu v tomto režimu jsem byl na stejné váze, subjektivně ubylo tělesného tuku a přibylo svalů. Cítil jsem se v dokonalé kondici a především po psychické stránce naprosto uvolněný a odpočatý. Vzhledem k tomu, že jsem nad sebou neměl bič ve formě Kamily či Tatanky, fyzička šla asi dolů, ale to se ukáže až na příštím pondělku.
Cítil jsem se naprosto skvěle. Tak skvěle, že obdobnou „ozdravnou kůru“ mohu každému s klidným svědomím doporučit – a své dlouholeté zkušenosti s místním prostředím skloubené s tím, co nyní sám jako trenér dělám, nabídnu i dalším zájemcům. Takže se těším, až se spolu někdy pojedeme dostat do formy – na Kubu 