(Díl jedenáctý: 13. Ledna 2014)
Dnešní trénink sestavoval Tatanka. Už při prvním letmém pohledu mi bylo jasné, že noha dostane zase zabrat – ale pak jsem v hlavní sestavě objevil kliky ve stojce. Paráda! Poslední dobou je jedu pořád, tak to budu mít na háku! No… nekřič hop dokuds nepřeskočil, žejo..
(Díl devátý: 30. Prosince 2013)
Tak se tak koukám do svého blogu a čtu : Díl osmý: 26. prosince 2013, Díl desátý: 6. Ledna 2014. Ne, Díl devátý: 30. Prosince 2013 – pondělek starého sklerotického muže neznamená, že jsem na díl devátý zapomněl, znamená to že jsem zapomněl něco úplně jiného…
(Díl desátý: 6. Ledna 2014)
Kdesi v předchozích příspěvcích jsem zmiňoval, že mi před pár lety po havárce n motocyklu chtěli uříznout nohu, ale nakonec mi jí po skoro roce ve špitále zachránili já se znovu učil chodit. Nemůžu s ní dělat všechno co bych chtěl, ale pořád je to lepší než být bez ní, i když je napůl kovová. Taková „noha“ má si své světlé stránky. Když je člověk línej, může použít mantru „já nemůžu, já mám TU nohu..“ No… tak na Kamilu tohle neplatí.
(Díl osmý: 26. prosince 2013)
Vánoce s prokletým bramborovým salátem kterému prostě při nejlepší vůli nedokážu odolat a spořádal jsem ho asi lavor jsou konečně pryč a dnes přichází spravedlivý trest za hřích obžerství – dneska cvičíme, dokud nepadnem.
(Díl sedmý: 19. prosince 2013)
S Kamilou i Ivošoem nám nadcházející Vánoce trochu rozhodily rytmus… příští pondělí se nesejdeme, tak jsme si udělali pondělek ve čtvrtek. No a odpočinek to rozhodně nebude : musíme se na nadcházející svátky přeci připravit.. takže začínáme :
200x Dumbel snatch