(Díl dvacátý prvý: 24. Března 2014)
Od té doby co se Ivoš vrátil z měsíčního tréninkového boxerského campu na Filipínách, jakékoli cvičení s ním strašně bolí. Ať už s ním boxujete v ringu (je tak strašně rychelj že se skoro nedá trefit) či ať už s ním jdete cvičit. Dneska jsme si spolu dali opravdu moc hezkou sestavu. (Mimochodem, o svém pobytu na Filipínách mi dlouze vyprávěl a přepis onoho rozhovoru pro vás brzy uveřejním)
(Díl dvacátý: 19. Března 2014)
Na dnešní cvičení jsem vzpomínal velmi, velmi dlouho. Mám pro vás všechny dobrou radu: pokud budete někdy cvičit větší množství sed-lehů, NIKDY to nedělejte v teplákách, co mají vzadu nějakou výšivku… Sešli jsme se nějak dřív a Kamilu napadla „skvělá“ věc – navíc k dnešní dávce musíme všichni během dne udělat 1000 sed-lehů. Než začal trénink stihnul jsem jich 400 – bohužel v teplácích s onou zmiňovanou výšivkou v zadní části. Strup od tý odřeniny jsem tam měl týden.
(Díl devatenáctý: 12. Března 2014)
Hned jak jsem se podíval na dnešní rozpis, bylo jasné, že to bude dlouhý den. A také že ano, když jsem potom na závěr sečetl čisté časy, zjistil jsem, že čistého času jsem makal 1 hodinu a 41 minut. MOC se těším, až tuhle sestavu budu cvičit s někým z vás příště – jen dotyčného budu muset upozornit, že to klasická hodinová lekce opravdu nebude.