(Díl čtrnáctý: 13. Února 2014)
Průběh posledního „pondělku“ nebyl pro mě nejrůžovější a na závěr jsem si slíbil, že si musím trochu máknout dát se dokupy. Nakonec to dopadlo tak, že krom ostatních tréninků v posilovně a boxerských v ringu, které na mě tento týden čekaly, jsem ve čtvrtek zmáknul ještě jeden „pondělek“ navíc. Sešli jsme se na něm s Kamilou a Loukoťákem - to mohlo znamenat jediné: nebude nouze o angličáky…
(Díl třináctý: 10. Února 2014)
V minulém „kubánském“ díle jsem velmi neprozřetelně maloval čerty na zeď. Ona stať „fyzička šla asi dolů, ale to se ukáže až na příštím pondělku“ se bohužel ukázala až přespříliš pravdivou. Dnešní „pondělek“ jsem si opravdu hrábnul až na dno.
(Díl dvanáctý: 27. Ledna 2014)
Jak již název dnešního pondělku napovídá, cvičení probíhalo jinde a jinak než obvykle. Na kubu jezdím už mnoho let, pocestoval jsem ten ostrov křížem krážem, navštívil místa, kam turisté nejezdí, mám tam hromadu známých a kamarádů. Dokonce jsem se kvůli Kubě a úžasným lidem kteří tam žijí, na stará kolena naučil španělsky. Toto byla moje šestnáctá návštěva. Po několika dnech harcování po vesničkách a městysech jsem na poslední týden zakotvil v Cienfuegos – překrásném rozpadajícím se koloniálním městečku na druhé straně ostrova, u teplého Karibiku. Tam se mi v hlavě zrodil nový projekt a rozhodl jsem se ho vyzkoušet na vlastní kůži. Namísto spaní u místních kamarádů jsem se ubytoval v hotelu se skvělou stravou (chutně a kvalitně se najíst bývá na Kubě občas veliký problém) a nádhernými plážemi, na kterých se dá nejen povalovat, ale i cvičit.
(Díl dvanáctý: 20. Ledna 2014)
Ve chvíli kdy toto píšu už jsem zpátky, ale pocity před posledním „pondělkem“ byly jasné: za dva dny odjíždím do teplých krajin a nemůžu přece na pláži dělat ostudu! Znáte to – plážovej povaleč, rozhalenka, koktejly s paraplíčkama, nuda nuda šeď šeď… Takže dneska si musíme pořádně máknout!